REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Dávno tomu, co se strhla kdesi pod horou Zvičinou krvavá bitka. Pravděpodobně se tam střetla malá část slavné Napoleonovy armády na svém pochodu do Ruska s oddílem císařské jízdy.
Když velitel císařské jízdy viděl, že vítězství se kloní na stranu Francouzů, vyslal spěšného posla ke zbytku rakouských vojsk, který ležel u Hradce Králové, pro pomoc.
Husar s depeší, sehnutý v sedle tak, aby se nepříteli zdálo, že cválá jen kůň bez jezdce, tryskem ujížděl z bojiště. Neušel však bdělé pozornosti francouzských stráží, které byly ukryty v dubovém háji a bděly, aby je císařští nenapadli zezadu.
Když poslední vojáci zmizeli za obzorem a řinkot zbraní za jeho zády postupně utichl, oddychl si posel, že je v bezpečí, narovnal se v sedle a dal koni ostruhy. Na jeho rychlosti závisel osud spolubojovníků. Když kůň zpomalil svůj běh do svahu pod Dehtovem, jezdec se ohlédl. Zboku, od lesa Čeperky, se k němu blížil jezdec. Husarovi přejel mráz po zádech. Pobídl koně do trysku a tasil těžký, lesknoucí se palaš.
Pronásledovaný jezdec už před sebou vidí první zábřezská stavení. Francouz však má čerstvého, odpočatého koně a rychle se blíží. Oba jezdci jsou již jen několik koňských délek od sebe. K husarovým uším doléhají ojedinělé výkřiky jeho pronásledovatele, kterým nerozumí. Vtom před sebou uviděl rovnou, travnatou pláň, která se mírně svažovala k potoku. A za ní stojí Bukovanských statek. Štvanému jezdci svitla naděje. Tudy bude únik nejpříhodnější! Zadoufal, že se mu podaří stavení objet, schová se a počká ...
Husarovi se zdálo, že za sebou slyší frkání koně. V prudké jízdě se ohlédl a - padá ... Padá přes hlavu koně. Travnatá pláň byla klam. Tam, kde nyní vede silnice na Doubravici, byla přervána hlubokým a širokým úvozem, o kterém jezdec nevěděl. Už neměl čas strhnout koně. Kůň nepřeskočil. Oba, jezdec i kůň, si srazili vaz.
K večeru zábřezští sousedé vykopali v úvozu husarovi hrob. Na památku zmařeného života tam postavili křížek. Kolem něho rostou třešně. Každý rok začátkem léta, když se jejich plody začnou červenat, je husar hlídá. Lidé v Zábřezí volávali a snad ještě volávají na toho, kdo trhá ovoce z těchto stromů, aby si dal pozor na husara.
A jak skončila bitka? To nikdo neví. Posel nedojel. Vojska odtáhla a v kraji byl zase na krátkou dobu klid a mír.
Zdroj: Královédvorské pověsti, vydala knihovna Slavoj, 2004
Pověst o tom, jak Panenka Maria zachránila město Dvůr Králové nad Labem Pověst o zvičinském drakovi |
Vaše komentáře |