Tradiční Safari pohár oživil letiště. Jana Vepřeková nesoutěží, připravuje se na mistrovství světa.

FOTOGALERIE - SAFARI 2016 - plachtařský pohár na letišti Žireč

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

FOTOGALERIE - Jana Vepřeková Pohár Safari 2016

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Bohužel mezi závodníky letos chybí Jana Vepřeková ze Dvora Králové n. Labem - několikanásobná mistryně světa, Evropy a ČR. Závodní plány ve Dvoře Králové jí zhatil předzávod mistrovství světa ve Zbraslavicích u Kutné Hory, který začíná na konci tohoto týdne. Právě Zbraslavice budou totiž příští rok hostitelem mistrovství světa v plachtění a je zvykem, že závodníci si letiště a omezení tamního vzdušného prostoru vyzkouší předem. Mistrovství světa v plachtění se koná v České republice vůbec poprvé a pro Janu Vepřekovou je to velký výzva. V královédvorském Safari poháru tak letos zastává roli „chrousta”, tedy zkušeného plachtaře, který závodní trasu pro daný den vyzkouší. 

Ačkoliv plachtařský závod trvá 14 dnů, již teď je zřejmé, že všechny dny na Safari poháru 2016 nebudou proplachtěné. Už třetí den závodu byl prohlášený za neletový. Závody ovlivňuje počasí - termika a síla větru. Proto má každý závod svého meteorologa, který na ranním brífinku závodníky seznámí s aktuální situací a ředitel závodu představí trasu daného dne. Jak dodává Jana Vepřeková, i kdyby bylo počasí po celou dobu závodu pro plachtění ideální, je velmi náročné sedět 10 dnů za sebou v kluzáku a doporučuje se po 6 dnech pauza. Závodníci v kluzáku sedí i 5 a více hodin dle náročnosti závodní trasy a pokud se jim nepodaří přistát zpět na startovní letiště a čekají na transport, je takový závodní den velmi dlouhý. Někdy se dle jejích zkušeností dokonce protáhne až do druhého dne, pokud ji transport nemůže již za tmy najít. Když se dívám na „křeslo” závodního kluzáku Jany Vepřekové, obdivuji vytrvalost a trpělivost všech závodníků. Jana má sice své sedadlo přizpůsobené dlouhému sezení, tedy spíše pololehu, ale setrvání několika hodin v jedné pozici je přesto jistě náročné. Zkušená závodnice potrvzuje, že před nasednutím do kluzáku se moc napít nemůže, většinou se pořádně napije až při přistání. Jak však dodává, ve výškách více než 1000 metrů nad zemí je v horkých dnech lépe než dole na zemi. 

Aby byl takový plachtařský závod, jakým je například Safari pohár, vůbec platný, musí se letět 3-4 trasy - disciplíny. A dnešní, čtvrtý den byl opět vyhlášen za neletový. 

 Dle slov meteorologa je například práve „dnes alfou omegou našeho počínání vítr, vítr, a zase vítr. Co je příznivé, že jde o vítr ve směru dráhy, což tedy neovlivňuje naše starty, ale jinak je vše špatně. Snad až k večeru by měl slábnout, i když Flymet to zatím neuvádí. Ze synoptiky plyne, že výběžek vyššího tlaku by nás mohl pozitině ovlivňovat zítřejšího dne a následné dny jsou s otazníkem, protože není zcela jasné co udělají fronty od sever. Hupsnou k nám, nehupsnou k nám, uvidíme.”

A i když se letový den vyhlásí, platný je jen v případě, že alespoň 25 % pilotů musí uletět více než 100 km. A kdo je vítěz? Kdo uletí závod po dané trase nejrychleji, bude mít tedy největší průmernou rychlost. Ta dosahuje na jednotlivých úsecích až 200 km/h. 

Budeme závodníkům i organizátorům držet place, aby jim počasí přálo. A divákům doporučujeme navštívit letiště nejlépe mezi 11. a 12. hod., kdy se v případě letového dne postaví na start všech 50 závodníků a do 1 hodiny všichni vzlétnou. 

Informace o závodu a výsledky ranního brífinku, který rozhoduje o závodu v daný den, najdete na skvěle spravovaných stránkách závodu.

Kateřina Sekyrková

Foto: Pavel Kohout, Kateřina Sekyrková